- Pohybová aktivita je často spojována s mnoha přínosy pro zlepšení zdravotního stavu jedince. Vztah mezi množstvím fyzické aktivity a zdravím je často přirovnáván k přímé úměře. Jednoduše, čím více pohybové aktivity, tím větší je přínos pro zdraví. Nicméně by zátěž neměla zacházet do extrémů. Proto i malé množství fyzické aktivity může mít pozitivní zdravotní dopad u vysoce rizikových jedinců, mezi které se řadí mladí obézní lidé.
- Právě pohyb je nejefektivnějším nástrojem k redukci a prevenci onemocnění jako je obezita, diabetes, hypertenze a další. Bohužel lidé stále tyto nemoci velmi podceňují. Pohybovou aktivitu neužívají jako lék, a už vůbec ne jako prostředek trávení volného času. K prevenci takových onemocnění je přitom pro mnohé dostačující denní pohybová aktivita s nízkou intenzitu a délkou trvání asi 60 minut. Některá zlepšení zdravotního stavu lze dosáhnout i denní aktivitou trvající 30 minut.
- Obecně pro osoby mladší 65 let platí tato doporučení:
– Provádět aerobní aktivitu mírné intenzity 30-60 minut denně a tedy celkem 150-300 minut týdně.
– Druhou variantou je vykonávat aerobní aktivitu s vyšší intenzitou 20-30 minut denně, tedy 75-150 minut za týden.
– Kombinace výše zmíněných doporučení.
– Také je nutné zařadit silový trénink dvakrát týdně (8-10 cviků, každý s 8-12 opakováními). - Podobně je tomu u osob starších 65 let:
– V rámci aerobní aktivity mají stejná doporučení jako osoby mladší 65 let.
– Silový trénink zařazovat dvakrát až třikrát týdně (8-10 cviků, každý s 10-15 opakováními).
– Navíc provádět balanční cvičení pro minimalizování rizika pádu.
– Pokud tyto osoby nemohou provádět tato doporučení kvůli chronickému stavu, měli by být alespoň fyzicky aktivní tak, jak jim to dovolí jejich schopnosti a podmínky. - Dalším faktorem, který ovlivňuje úroveň pohybové aktivity, je dosažené vzdělání. Na základě studie Alkerwi et al. (2015) mají větší šanci na splnění výše uvedených doporučení pro pohybovou aktivitu osoby se středním vzděláním oproti absolventům vysokých škol. Stejně tak doporučení více dodržují osoby, které přisuzují fyzickému výkonu významnou podporu zdraví.
- Proto je velmi důležité, aby propojenost pohybové aktivity a zdraví vnímali děti již od mladších školních let a dokázali si významnost pohybu přenést i do dospělosti. Přitom je dokázáno, že fyzická aktivita rodičů je významně spojena s frekvencí a oblibou pohybu dětí, zejména u dívek.
Námět na toto téma jsem čerpal ze své diplomové práce. 🙂 Níže přikládám použité zdroje:
- Alkerwi, A., Schuh, B., Sauvageot, N., Zannad, F., Olivier, A., Guillaume, M., Albert, A., & Larsson, C. A. (2015). Adherence to physical activity recommendations and its associated factors: an interregional population-based study. Journal of Public Health Research, 4(1), 406.
- Allen K., & Morey M. C. (2010). Physical activity and adherence. In: Bosworth H. (ed) Improving patient treatment adherence. New York: Springer.
- Cueto-Martín, B., De la Cruz-Marquez, J. C., Morales-Ortiz, E., & Perez-Diaz, C. (2018). Effect of joint physical activity on the physical condition of parents and children. Journal of Human Sport and Exercise. 13(2), 415-429.
- Janssen, I., & LeBlanc, A. G. (2010). Systematic review of the health benefits of physical activity and fitness in school-aged children and youth. International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity,7, 40.
- Matoulek, M., Svačina, Š., & Lajka, J. (2014). Physical activity and obesity in Czech Republic in 2000-2013. Medicina Sportiva Bohemica et Slovaca, 23(1), 8–9.
- Strasser B. (2013). Physical activity in obesity and metabolic syndrome. Annals of the New York Academy of Sciences, 1281(1), 141–159.
