- Při pohledu na sportovní odvětví existují sporty s rozdílnou účastí mužů a žen. Nicméně v posledních několika desítkách let začaly ženy vynikat i sportech, které byli dříve čistě mužské. I výkonnost žen se zvýšila natolik, že se v mnoha disciplínách přiblížily, dokonce překonaly výkony mužů. Ovšem jejich tělesná konstituce mnohdy ani neumožňuje dosahovat absolutních výkonů muže. Proto je zapotřebí respektovat absolutní i relativní odlišnosti a požadavky na organismus muže a ženy při plánování a realizování tréninkového procesu.
- Azevedo, Araújo, Reichert, Siqueira, da Silva a Hallal ve své studii z roku 2007 porovnávali úroveň pohybové aktivity ve volném čase u mužů a žen. Muži vykazovali vyšší úroveň aktivity než ženy. Jednalo se o cvičení se střední intenzitou, vyšší intenzitou, ale i celkovou fyzickou aktivitou ve volném čase. Chůze byla jedinou aktivitou, která byla podobná u obou pohlaví. Naopak vyšší úroveň fyzické aktivity byla prokázána ženám v rámci domácnosti. Souvislost mezi fyzickou aktivitou a věkem se mezi pohlavími lišila. Muži byli nejméně aktivní ve středním věku (45-65 let), zatímco ženy až ve starší dospělosti (65 let a více).
Stavba a složení těla
- Chlapci se již rodí o něco větší než dívky, nicméně obě pohlaví rostou paralelně do 9-10 roku života. Mezi 10 až 11 rokem začíná u dívek růstový spurt, zatímco u chlapců začne později až někdy kolem 12 až 15 roku. Stejně tak definitivní tělesné výšky dosáhnout dívky dříve, a to kolem 16-17 roku. Chlapci až mezi roky 20-21. Dřívější nástup puberty u dívek vede k tomu, že jsou v průměru o 2,5 kg těžší než chlapci. Ti je ovšem doženou kolem 14 roku. Také se v tomto období u dívek zpomaluje růst, rozšiřuje oblast pánve a zvyšuje množství ukládaného tuku. Množství tuku záleží u dívek na produkci estrogenu. Jinými slovy vyšší produkce vede k vyššímu procentu tukové tkáně. Podobně je tomu u osifikace kostí, která u dívek dříve začíná a k ukončení růstu dlouhých kostí dochází též o cca 1-3 roky dříve. Hustota kostí a celková hustota těla je naopak vyšší u mužů. Díky tomu mají muži menší množství tukových zásob. Teprve až v adolescenci se rozdíl mezi pohlavími zvyšuje.
- Pro lepší přehled je níže uvedený seznam základních rozdílů ve stavbě a složení těla žen v porovnání s muži.
Tělesné rozměry žen:
-o cca 6-8 % menší a o cca 18-22 % lehčí
-kratší končetiny, a díky tomu níže postavené těžiště
-nižší hustota, a tedy lepší plovatelnost ve vodním prostředí
-užší ramena, širší a nižší pánev (nejširší oblast společně s boky), u mužů je nejširší oblastí ramen a hrudníku
-valgózní postavení kolen díky pánvi („do X“), muži varózní („do O“)
Kosterní svalstvo (aktivní tělesná hmota) u žen:
-32-36 % celkové hmotnosti těla, muži o 10 % víc
-nižší maximální síla o cca 20-40 %, relativní síla se neliší
-nižší absolutní síla dolních (o 25-30 %) a horních končetin (o 45-75 % díky užším ramenům a také menšímu množství svalové hmoty na ramenou)
-nižší svalový tonus, menší průřez svalových vláken, méně svalových vláken (o 20 %)
Množství tuku a tělesné vody u žen:
-více tělesného tuku (v průměru ženy 18-26 % hmotnosti těla, muži 10-18 %)
-až 55 % tuku na končetinách (dále hýždě, bederní páteř, boky, vnitřní stehna, oblast pupku, středozadní strana paže a prsa), u mužů více na trupu
-nižší celkové množství tělesné vody (ženy 50-60 % celkové hmotnosti, muži 55-65 %)
Fyziologické rozdíly
- V rámci tělesné výkonosti mají funkční vztahy fyziologických a anatomických parametrů obrovský význam. Podobně jako u stavby a složení těla je níže uveden stručný seznam fyziologických rozdílů. Rozdíly mezi trénovanými muži a ženami jsou menší v porovnání s netrénovanými.
Kardiovaskulární systém žen:
-cca o 20 % menší srdce, nižší systolický objem i srdeční výkon
-při submaximální zátěži srdeční frekvence vyšší o 5-8 úderů za minutu
-vyšší klidová srdeční frekvence
-maximální srdeční frekvence se neliší
-o 30 % nižší maximální minutový srdeční výdej
-nižší vazebná kapacita krve na kyslík kvůli nižšímu počtu červených krvinek
-nižší maximální aerobní kapacita (o 20-25 %)
Respirační systém žen:
-nižší transportní kapacita pro kyslík díky menšímu množství krve (ženy 65 mil.kg-1, muži 75 mil.kg-1)
-menší hrudník, menší plicní kapacity (celkový objem, vitální kapacita) i nižší ventilační hodnoty (klidové i maximální)
-nižší hodnota maximální spotřeby kyslíku díky menšímu množství aktivní svalové hmoty (cca o 30 %)
Další fyziologické rozdíly:
-ženy mají o 15 % nižší bazální metabolismu
-u žen vyšší tolerance na zvýšenou teplotu
-podobné množství laktátu v klidu a maximální zátěži
-ženy mají nižší kapacita aerobního (maximální spotřeba kyslíku), anaerobně-alaktátového (ATP-CP systém) a anaerobně-laktátového (glykolýza) energetického systému
Zdroje:
- Lehnert, M., Novosad, J., Neuls, F., Langer, F., & Botek, M. (2012). Trénink kondice ve sportu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
- Máček, M., & Radvanský, J. (2011). Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity. Praha: Galén.
