- I správný pitný režim neodmyslitelně patří ke správnému životnímu stylu. V 70. let minulého století se prokázalo, že dehydratace organismu může vést ke zvýšené únavě a u sportovců dokonce snižuje výkonnost. Mezi další projevy nedostatku tekutin může být suchá, bledá, málo vypjatá kůže, acetonový zápach z úst, lesklé oči, kruhy pod očima, sytě žlutá barva moči a převážně u dětí zvýšená tělesná teplota. I pro pacienty v nemocnicích je dostatečné zavodnění cestou k rychlejšímu zotavení. Mezi pacienty se mohou řadit i sportovci, kteří při závodu či náročném zápase špatně odhadnou své síly, nedodržují pitný režim a skončí na infuzi. Právě infuze vede k výraznému zlepšení zdravotního stavu i rychlé regeneraci.
- Funkcí vody v organismu je několik. Prakticky se účastní každého tělesného procesu. Biochemické reakce, transport živin a všech dalších látek, homeostáza buněk a vnitřního prostředí, vylučování odpadních metabolitů z organismu a další. Voda tvoří zhruba 60-65 % hmotnosti dospělého člověka. S věkem se postupně snižuje.
- Dospělý člověk, který nemá náročnou fyzickou aktivitu během dne, průměrně spotřebuje okolo 2,5 l vody denně. U aktivních sportovců jsou hodnoty daleko vyšší. Někdy až kolem 5‑10 l za den. Čeledová a Čevela (2010) uvádí, že na 1 kg tělesné hmotnosti by měl dospělý člověk vypít 20-40 ml tekutin za 24 hodin. Podle Roubíka (2018) by se mělo jednat o 35-40 ml na 1 kg za den. Navíc musí sportovci zvýšit množství přijaté vody kvůli jejím zvýšeným ztrátám během fyzické aktivity (pocením).
- Problémem je častá konzumace slazených nápojů a minerálních vod, která obsahují sladidla. Tyto nápoje ovlivňují naše pocity energie během dne a narušují naši tělesnou kompozici. Proto je důležité preferovat čistou vodu, kterou se může dochutit o citronovou nebo limetkovou šťávu. Další možností během dne je konzumace ovocných a zeleninových šťáv, bylinkových a zelených čajů. Pití a vhodnost kávy je velmi kontroverzním tématem.
- Sportovcům se také před výkonem doporučuje konzumovat iontové nápoje k potřebné rehydrataci. Tyto nápoje obsahují sodík a hořčík, který zabraňuje nežádoucím křečím. Dále se často do sportovních nápojů přidává glukóza nebo řepný cukr pro rychlé doplnění energie.
- Takzvaná žízeň není přesným ukazatelem potřeby vody, protože se objevuje až při dehydrataci o 1-2 %. Zvýšený pocit žízně může být navíc příznakem chorob jako cukrovka.
Zdroje:
- Čeledová, L., & Čevela, R. (2010). Výchova ke zdraví. Praha: Grada.
- Máček, M., & Radvanský, J. (2011). Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity. Praha: Galén.
- Roubík, L. (2018). Moderní výživa ve fitness a silových sportech. Praha: Erasport.
- Vilikus, Z. (2015). Výživa sportovců a sportovní výkon (2nd ed.). Praha: Univerzita Karlova.
